V těchto týdnech a měsících si lidé v celé Evropě připomínají překonání komunistických diktatur ve střední a východní Evropě před dvaceti lety. Slavnostní akce a konference, výstavy a filmy nám přibližují občanské odhodlání mnohých, kteří svým mírovým protestem nejen přemohli diktatury, ale vytvořili také předpoklady pro vybudování demokracie a pro překonání rozdělení Evropy a Německa. Na začátku tohoto rozdělení a před více než čtyřmi desítkami let komunistického ovládnutí střední a východní Evropy stála druhá světová válka. A proto vzpomínáme se studem a smutkem na 1. září před sedmdesáti lety, kdy nacionálně-socialistické Německo přepadlo Polsko. Osm dní před tím uzavřelo Německo neblahý pakt Hitlera a Stalina, kterým si obě totalitní diktatury mezi sebou rozdělily Pobaltí a Polsko, Finsko a Rumunsko. Útok Německa a Sovětského svazu na Polsko v září 1939 byl počátkem nepředstavitelné dobyvatelské a zničující války. Touto válkou přineslo Německo svým sousedům v celé Evropě nezměřitelné utrpení, zvláště v Polsku a konečně i v Sovětském svazu.
Po osvobození Evropy a Německa od nacionálního socialismu lidé ve všech evropských zemích doufali, že jejich budoucností je život ve svobodě a demokracii. Tato naděje se však pro mnohé proměnila v hořké zklamání. Ve válkou a nacistickou okupací oslabených zemích střední a východní Evropy a v části Německa prosadil Sovětský svaz nové diktátorské režimy, které měly ničivé následky pro společnost, pro hospodářství a kulturu a pro bezpočet lidí, kteří byli pronásledováni jako političtí protivníci, nebo ztratili život, protože stáli nositelům moci v cestě. Proto Němci nenesou jen těžkou zodpovědnost za zničení evropských Židů, za pronásledování a zavraždění Sintů a Romů, Homosexuálů, tělesně a duševně postižených, lidí stigmatizovaných jako asociálové nebo politicky odlišně orientovaných a k tomu miliónů těch, kdo se stali oběťmi války. Je nám bolestivě jasné, že by bez druhé světové války, kterou Německo začalo, nedošlo ani ke komunistickým diktaturám ve středovýchodní Evropě, ani k rozdělení kontinentu a Německa.
Díváme-li se dnes, v roce 2009, zpět na historii Evropy a Německa ve 20. století, činíme tak s vědomím nacionálně-socialistického bezpráví a jsme rádi, že Německo je dnes rovnoprávným a váženým členem evropské rodiny národů.
Vděčně a s úctou vzpomínáme v této souvislosti také na všechny, kteří se během čtyř dekád po roce 1945 s obrovským osobním nasazením a rizikem stále znova odvážně snažili vyzvat komunistické diktátory a zastávat proti nim ideu svobody a demokracie. Mnozí z nich zaplatili svou odvahu životem. Povstání a svobodomyslná hnutí v NDR, v Maďarsku, v Československu a stále znovu v Polsku udržovaly po desetiletí naději lidí, že získat svobodu a demokracii je možné.
Nezapomeneme, že to bylo především Poláci, kdo jako první vybojovali pro sebe a pro nás ústupky komunistického systému. Současně děkujeme aktivistům Charty 77, kteří nám dodali odvahu žít v pravdě. Vzpomínáme i na všechny, kteří otevřeli cestu k demokracii v Maďarsku a v létě 1989 roztrhli Železnou oponu. Sovětští disidenti se zasazovali dlouho před glasností a perestrojkou pro dodržování lidských práv. A konečně děkujeme v neposlední řadě těm na západě, kteří se nikdy nesmířili se Železnou oponou a s komunistickými diktaturami, prosazovali lidská práva a podporovali protirežimní opozici.
Svou mírovou revolucí získaly národy střední a východní Evropy znovu svou svobodu, svou státní nezávislost a sebeurčení, které ztratily před pěti desítkami let. Tyto revoluce byly rozhodujícím předpokladem překonání rozdělení Evropy a Německa. Když jsme po překonání diktatury SED směřovali k jednotě Německa, byla pro nás důvěra našich evropských sousedů drahocenným darem. V důsledku mírových revolucí mohou dnes všichni Němci žít poprvé ve své historii ve svobodě a demokracii, v blahobytu, v uznaných hranicích a ve vzájemné úctě a přátelství se svými sousedy.
Stejně jako rok 1939 – ač opačným způsobem – se stal rok 1989 evropským osudovým rokem. Svobodná a demokratická Evropa si musí být vědoma své historie. Potřebuje totiž paměť a vzpomínku na komunistickou éru a na její překonání. Učinili jsme první krok: V dubnu se Evropský parlament poprvé přihlásil k této zodpovědnosti. Touto cestou musíme jít dále: Evropa potřebuje aktivní a zodpovědnou kulturu vzpomínání, která je schopná dorůstající generace senzibilizovat proti nově se formujícím autoritářským a diktátorským snahám.
Prohlášení ze dne 23. srpna
Marianne Birthler, Bundesbeauftragte für die Stasi-Unterlagen (BStU) (Berlin), Dr. h.c. Joachim Gauck, Gegen Vergessen – Für Demokratie (Berlin), Dr. Anna Kaminsky, v.i.S.dP., Bundesstiftung zur Aufarbeitung der SED-Diktatur (Berlin), Hans Altendorf, BStU (Berlin), Dr. Andreas H. Apelt, Deutsche Gesellschaft (Berlin), Prof. Dr. Jörg Baberowski, Humboldt-Universität zu Berlin (Berlin), Prof. Dr. Arnulf Baring, Historiker, Publizist (Berlin), Michael Beleites, Landesbeauftragter für die Stasiunterlagen (Dresden), Parlamentarischer Staatssekretär Dr. Christoph Bergner, Bundesministerium des Innern (Berlin), Prof. Dr. Dieter Bingen, Deutsches. Polen-Institut (Darmstadt), Wolfgang Börnsen (Bönstrup) MdB, Schleswig-Holstein, Staatssekretär a.D. Klaus Bölling, Publizist (Berlin), Dr. Martin Böttger, BStU (Berlin), Heidi Bohley, Verein Zeit-Geschichte(n) (Halle/Saale), Hansgeorg Bräutigam, Richter i. R. (Berlin), Dr. Matthias Buchholz, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Dr. Karl Corino, Journalist, Literaturkritiker (Tübingen), Michael Cramer, Mitglied des Europaparlaments (Berlin), Eberhard Diepgen, Regierender Bürgermeister a.D., Gegen Vergessen – Für Demokratie (Berlin), Dr. Lothar Dittmer, Körber-Stiftung (Hamburg), Dr. Klaus von Dohnany, Bundesminister und Erster Bürgermeister a.D. (Hamburg), Prof. Dr. Jost Dülffer, Universität zu Köln (Köln), Prof. Dr. Rainer Eckert, Zeitgeschichtliches Forum (Leipzig), Oberst Dr. Hans Ehlert, Militärgeschichtliches Forschungsamt (Potsdam), Ruth Ellerbrock, Landeszentrale für politische Bildung Berlin (Berlin), Jürgen Engert, Journalist (Berlin), Rainer Eppelmann, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Prof. Wieland Förster, Künstler (Oranienburg), Annemarie Franke, Stiftung Kreisau (Breslau), Dr. h.c. Karl Wilhelm Fricke, Publizist (Köln), Ralf Fücks, Heinrich-Böll-Stiftung (Berlin), Christian Führer, Pfarrer i. R. (Leipzig), Prof. Dr. Hansjörg Geiger, Staatssekretär a.D. (Berlin), Prof. Ines Geipel, Schriftstellerin (Berlin), Ute Gramm, Bürgerkomitee Sachsen-Anhalt e.V. (Magdeburg), Prof. Hans Hendrik Grimmling, Maler (Berlin), Dr. Robert Grünbaum, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Prof. Monika Grütters, MdB, Stiftung Brandenburger Tor (Berlin), Martin Gutzeit, Landesbeauftragter für die Stasi-Unterlagen (Berlin), Dr. Helge Heidemeyer, BStU (Berlin), Oberst Dr. Winfried Heinemann, Militärgeschichtliches Forschungsamt (Potsdam), Prof. Dr. Hans-Olaf Henkel, Bank of America (Berlin), Prof. Dr. Günter Heydemann, Universität Leipzig (Leipzig), Helga Hirsch, Publizistin (Berlin), Jan Hoesch, Roger Loewig Gesellschaft e.V. (Berlin), Irmtraut und Siegfried Hollitzer, Bürgerkomitee Leipzig e.V. (Leipzig), Prof. Dr. Hans Walter Hütter, Stiftung Haus der Geschichte der Bundesrepublik Deutschland (Bonn), Dr. Jens Hüttmann, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Maybrit Illner, Journalistin (Berlin), Prof. Dr. Hartmut Jäckel, Historiker (Berlin), Martin Jankowski, Schriftsteller (Berlin), Margot Jann, Frauenkreis der ehemaligen Hoheneckerinnen (Teltow), Dr. Karsten Jedlitschka, BStU (Berlin), Günter Jeschonnek, Regisseur und Autor (Berlin), Prof. Dr. Ralf Jessen, Historiker (Köln), Dr. Carlo Jordan, Forschungs- und Gedenkstätte Normannenstraße (Berlin), Matthias Jung, Wahlforscher (Mannheim), Prof. Dr. Friedrich P. Kahlenberg, Archivar (Boppard), Siegfried T. Kasparick, Amt. Bischof in der Evangelischen Kirche in Mitteldeutschland (Wittenberg), Bettina Kielhorn, Beratungsstelle „Gegenwind“ (Berlin), Dr. Axel Klausmeier, Stiftung Berliner Mauer (Berlin), Prof. Dr. Christoph Kleßmann, Historiker (Potsdam), Freya Klier, Schriftstellerin und Dokumentarfilmerin (Berlin), Uwe Kolbe, Schriftsteller (Berlin), Klaus Kordon, Schriftsteller (Berlin), Hartmut Koschyk, MdB, Parlamentarische Geschäftsführer der CSU-Landesgruppe im Deutschen Bundestag (Goldkronach), Dr. Ilko-Sascha Kowalczuk, BStU (Berlin), Dr. Günter Kröber, Rechtsanwalt (Leipzig), Thomas Krüger, Bundeszentrale für politische Bildung (Bonn), Angelika Krüger-Leißner, MdB, Filmpolitische Sprecherin der SPD-Bundestagsfraktion (Berlin), Dr. Hanna-Renate Laurien, Senatorin a.D. (Berlin), Dr. Peter Lautzas, Verband der Geschichtslehrer Deutschlands (Mainz), Robert Lebegern, Deutsch-Deutsches Museum Mödlareuth (Mödlareuth), Doris Liebermann, Publizistin (Berlin), Dr. h.c. Erich Loest, Schriftsteller (Leipzig), Bernd Lüdkemeier, Landeszentrale für politische Bildung Sachsen-Anhalt (Magdeburg), Dr. Ulrich Mählert, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Prof. Dr. Peter Maser, Historiker (Bad Kösen), Markus Meckel, MdB, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Prof. Dr. Dr. h.c. mult. Horst Möller, Institut für Zeitgeschichte (München), Helmut Morsbach, DEFA-Stiftung (Berlin), Jörn Mothes, Ministerium für Bildung, Wissenschaft und Kultur Mecklenburg-Vorpommern (Schwerin), Dr. Daniela Münkel, BStU (Berlin), Dr. Ehrhart Neubert, Historiker (Erfurt), Hildigund Neubert, Landesbeauftragte für die Stasi-Unterlagen (Erfurt), Uwe Neumärker, Stiftung Denkmal für die ermordeten Juden Europas (Berlin), Prof. Dr. Paul Nolte, FU Berlin (Berlin), Günter Nooke, Menschenrechtsbeauftragter der Bundesregierung (Berlin), Dr. Marc-Dietrich Ohse, Deutschland Archiv (Hannover), Hans-Joachim Otto, MdB, Vorsitzender des Ausschusses für Kultur und Medien des Deutschen Bundestages (Frankfurt am Main), Marita Pagels-Heineking, Landesbeauftragte für die Stasi-Unterlagen (Schwerin), Martin-Michael Passauer, Generalsuperintendent a.D. (Berlin), Prof. Dr. Alexander von Plato, Historiker (Stade), Gerd Poppe, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Ulrike Poppe, Evangelische Akademie zu Berlin (Berlin), Lutz Rathenow, Schriftsteller (Berlin), Steffen Reiche, MdB, Mitglied des Bundestagsausschuss für Kultur und Medien (Potsdam), Prof. Dr. Dr. h.c. Gerhard A. Ritter, Historiker (Berlin), Dr. Volker Rodekamp, Stadtgeschichtliches Museum (Leipzig), Prof. Lea Rosh, Kommunikation und Medien GmbH (Berlin), Dr. Sabine Roß, Bundesstiftung Aufarbeitung (Berlin), Robert Rückel, DDR-Museum (Berlin), Prof. Dr. Reinhard Rürup, Historiker (Berlin), Dr. habil. Jürgen Runge, Halle (Saale), Günter Saathoff, Stiftung „Erinnerung, Verantwortung und Zukunft“ (Berlin), Birgit Salamon, BStU (Berlin), Dr. Manfred Sapper, Zeitschrift Osteuropa (Berlin), Christoph Schaefgen, Generalstaatsanwalt a.D (Berlin), Wolfgang Schenk, Hauptschullehrer i.R. (Berlin), Dr. Dieter Schiffmann, Landeszentrale für politische Bildung Rheinland-Pfalz (Mainz), Eva Schlichenmaier-Schenk, Studienrätin (Berlin), Franz-Josef Schlichting, Landeszentrale für politische Bildung Thüringen (Erfurt), Cornelia Schmalz-Jacobsen, Gegen Vergessen – Für Demokratie (Berlin), Jochen Schmidt, Landeszentrale für politische Bildung Mecklenburg-Vorpommern (Schwerin), Dr. Jürgen Schmude, Bundesminister a.D (Moers), Peter Schneider, Schriftsteller (Berlin), Andreas Schönfelder, Umweltbibliothek (Großhennersdorf), Prof. Dr. Richard Schröder, Humboldt Universität zu Berlin (Berlin), Werner Schulz, Mitglied des Europaparlaments (Berlin), Uwe Schwabe, Archiv Bürgerbewegung Leipzig e.V (Leipzig), Ulrich Schwarz, Journalist (Berlin), Dr. Hannes Schwenger, Autor (Berlin), Dr. h.c. Rudolf Seiters, Präsident des Deutschen Roten Kreuzes, Bundesminister a.D. (Berlin), Tom Sello, Robert Havemann-Gesellschaft (Berlin), Ilse Spittmann-Rühle, Journalistin (Köln), Friede Springer, Verlegerin (Berlin), Prof. Dr. Peter Steinbach, Universität Mannheim (Mannheim), Prof. Dr. Eckart D. Stratenschulte, Europäische Akademie Berlin (Berlin), Dr. Walter Süß, BStU (Berlin), Prof. Dr. Rita Süssmuth, Bundestagspräsidentin a.D. (Berlin), Wolfgang Templin, Publizist (Berlin), Joachim Trenkner, Journalist (Berlin), Prof. Dr. Stefan Troebst, Geisteswissenschaftliches Zentrum für Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas (Leipzig), Prof. Dr. Johannes Tuchel, Gedenkstätte Deutscher Widerstand (Berlin), Prof. Dr. Hans-Joachim Veen, Stiftung Ettersberg (Weimar), Friedrich Veitl, Verleger (Berlin), Siegfried Vergin, Politiker (Mannheim), Prof. Dr. Bernhard Vogel, Konrad-Adenauer-Stiftung (St. Augustin), Dr. Hans-Jochen Vogel, Gegen Vergessen – Für Demokratie (München), Jürgen Wahl, Publizist, ehem. Vorsitzender des AK Ostfragen des Zentralkomitees der deutschen Katholiken (Bonn), Christoph Waitz, MdB, Deutscher Bundestag (Berlin), Rainer Wagner, Union der Opferverbände kommunistischer Gewaltherrschaft (Berlin), Joachim Walther, Schriftsteller (Berlin), Matthias Waschitschka, Verein Zeit-Geschichte(n) (Halle), Prof. Dr. Dr. h.c. Hermann Weber, Universität Mannheim (Mannheim), Konrad Weiß, Publizist (Berlin), Reinhard Weißhuhn, Robert-Havemann-Gesellschaft (Berlin), Dr. Gerhard Wettig, Historiker (Kommen), Wolfgang Wieland, MdB, Sprecher für Innere Sicherheit der grünen Fraktion (Berlin), Prof. Dr. Manfred Wilke, Historiker (Berlin), Prof. Dr. Heinrich August Winkler, Humboldt-Universität zu Berlin (Berlin), Hans-Eberhard Zahn, Bund Freiheit der Wissenschaft (Berlin)